O nás
Včelaříme na Plzeňsku
Naše úly máme na dohled od domova na okraji vsi Chocenický Újezd poblíž lesa pod vrchem Čertovo břemeno. Oblast je zcela čistá, bez průmyslové výroby a jakýchkoliv zdrojů znečištění.
Maximálně dbáme na hygienu chovu včel i zpracování medu. Včely chováme v nových nástavkových úlech.
Všechny nádoby a nástroje, které používáme při zpracování medu jsou zhotoveny z potravinářské nerezové oceli.
Vítejte na našich stránkách
Med a jeho vlastnosti
Druhy medu
Med je čistě přírodní produkt od včel. Cokoliv jiného se nesmí ozačovat jako med. Skládá se ze sacharidů (cca. 82%) a vody (14-18%), ostatní složky tvoří méně než 1%. Jde zejména o drobné nečistoty jako jsou pylová zrna, drobné částečky vosku a propolisu. Tyto částečky se již obvykle nefiltrují, protože nejsou nijak škodlivé (spíše naopak). Med obsahuje také řadu vitamínů - A, B1, B2, B3, B6, B7, C, K a také velmi prospěšné enzymy a minerální látky. Rozhodně se tedy nejedná o pouhou směs vody a cukru, včelaři navíc dobře ví, že med má v sobě ještě něco navíc, co není uvedeno v žádné chemické analýze. Jedná se o "živý" produkt, který nám přináší zdraví a životní sílu.
V našich zeměpisných šířkách rozlišujeme dva základní druhy medu a to květový a medovicový. Oba mají zhruba stejný obsah enzymů, vitamínů a minerálů, dá se tedy řící, že jsou oba stejně hodnotné. V obou lze rozeznat různé příchuti podle toho, kde včelky sbíraly nektar či medovici. Záleží pak pouze na preferencích konzumenta, který med si vybere. V některých oblastech v ČR je více oblíbený medovicový med, jinde jsou hlasy vyrovnané, v zahraničí se často medovicový med vůbec nevyskytuje.
Květový med včely vytváří z nektaru prvních jarních květů, nejčastěji z vrby, z ovocných stromů, pampelišek, lučních květů a samozřejmě také z řepky.
Medovicový med vzniká z medovice, což je vlastně výměšek nestrávených zbytků potravy, které vylučují mšice, puklice a mery. Tento cizopasný hmyz nasává rostlinné pletivo a živí se sladkými šťávami z listů nebo jehličí. Nestrávené zbytky vylučuje ve formě sladké medovice, která pak láká nejen včely, ale také mravence. Medovice tedy není produkt stromů, ale živočichů. K tomu, aby vznikla v dostatečném množství je potřeba, aby se zmíněný cizopasný hmyz přemnožil a to zase závisí na meteorologických podmínkách. Množství medovicového medu a jeho chuť tedy závisí nejen na blízkosti lesa a druhu stromů v něm, ale i na ryze přírodních vlivech, které se navíc každý rok mění.
Jednodruhové medy jako akátový, lipový, pohankový apod. se získávají tak, že včely mají dostatek potravy daného typu a včelař musí stáčet med před a po období květu. Pokud v okolí úlů současně kvete více rostlin, pak nelze spolehlivě určit, odkud vlastně med pochází a jednodruhový med nelze získat.
Pampeliškový med - pokud je tím myšlen včelí produkt, který vznikl z nektaru, sebraného z pampelišek, pak se jedná o jednodruhový med. Ovšem častěji se takto označuje sirup, vyráběný převařením cukrem slazeného výluhu z pampelišek. Označení med tedy v tomto případě není správné.
Krystalizace medu
Krystalizace je přirozenou vlastností každého nefalšovaného medu a de facto potvrzuje jeho kvalitu a pravost. Medy květové zpravidla krystalizují rychleji než medovicové. Výjimku tvoří květový med akátový, který krystalizuje velmi pomalu.
Krystalky začínají růst na drobných nečistotách, které jsou přirozenou součástí medu (viz výše). Ve velkoobchodech bývá prodáván med, který prakticky vůbec nekrystalizuje. To může být díky tomu, že med byl průmyslově přefiltrován při vysoké teplotě přes velmi jemná síta a došlo tak k odstranění pylových zrn. Tento postup sice zabrání krystalizaci, ale zároveň odstraní z medu velké množství užitečných látek. Včelaři tento postup neuznávají a med, který nekrystalizuje, považují za podezřelý.
Již zkrystalizovaný med je možné rozpustit zvýšením teploty na 40-50°C. Při vyšší teplotě a delší době ohřívání dochází k nežádoucímu rozkladu enzymů v medu a jeho degradaci. Proto by se také neměl med přidáváat do horkého čaje, ale až těsně před pitím. K rozpouštění medu lze použít běžnou horkovzdušnou troubu, nastavenou na uvedenou nízkou teplotu. V létě můžete k rozpouštění medu použít i Vaše auto - na slunci je uvnitř běžně kolem 50°C. Když do něj ráno dáte sklenici medu, večer ji najdete krásně rozpuštěnou. Vaření ve vodní lázni je dosti riskantní, jednak protože nelze přesně ohlídat teplotu a jednak protože sklenice přitom často praskne.
Před stáčením medu do sklenic je také možné upravit ho tzv. pastováním. To je v podstatě určitý postup mechanického míchání, při němž se zabrání krystalkům v růstu, přičemž veškeré pozitivní vlastnosti medu zůstávají zachované. Takto zpracovaný med zůstává v pastovité konzistenci i při dlouhodobém skladování.
Skladování medu
Med skladujte v suchých a chladných místnostech. Med je hygroskopický, přijímá tedy do sebe vodu z ovzduší a s ní také všechny případné vůně a zápachy z okolí. Pamatujte na to zejména při skladování velkých 5kg sklenic s plastovými uzávěry.
Teplota skladování by neměla být vyšší, než 20°C. Při nižší teplotě lze med skladovat i několik let, aniž by došlo k jeho degradaci, nevadí ani případné zmrznutí.
Při vyšších teplotách však dochází k postupnému rozkladu enzymů a med postupně degraduje. Tento stav lze přesně určit měřením obsahu HMF, hydroxymethylfurfuralu (ČOI to také běžně provádí). Tato látka vzniká rozkladem enzymů, v čerstvém medu tedy není vůbec přítomná, avšak při skladování za vyšších teplot nebo při opakovaném rozpouštění za vysoké teploty se již v medu objeví. Chemický název zní sice hrozivě, ale není to nijak škodlivá látka, je to jen důkaz špatného zacházení s medem.
Kontakt
Kontaktujte nás
Ing. Tomáš MužíkChocenický Újezd 46 33601 Letiny
Telefon: 733 105 724