Včelaříme s láskou

Alergie na med

Někdo říká, že med nesmí, protože je na něj alergický. Jsme přesvědčeni, že se nejedná o alergii na med jako takový, ale na pyl, který je v něm obsažený, byť ve velmi mlém množství. Pokud má někdo alergii na pyl, měl by vědět o jakou rostlinu či strom jde, nebo alespoň v jakém období kvete. Pokud med pochází z oblasti, kde se tato rostlina nevyskytuje nebo je již odkvetlá, pak se není čeho obávat, alergen v medu nemůže být. Soudí se také, že malé dávky medu z okolí místa bydliště alergika mohou zvyšovat jeho odolnost vůči alergenům, ale dosavadní lékařské studie to jednoznančně nepotvrdily.

Dovážený med a zejména med z velkobchodů, označený jako "smíšený med", může obsahovat alergizující složky z exotických druhů rostlin. Je tedy třeba zvážit na co přesně je alergik citlivý a z jaké oblasti a z jakého ročního období pochází konzumovaný med. 

Jako potenciální alergizující potravina by se med neměl dávat ani kojencům a batolatům, i když například v Indii s ním naopak krmí právě nedonošené děti.

O užitečnosti včel

Každý ví, že včely nám dávají med (tedy, my jim ho spíš krademe), každý zná i včelí vosk na svíčky. Včely nám ale dávají i méně známý propolis, ze kterého se vyrábí léčivé tinktury, využívá se i mateří kašička a někdy dokonce i včelí jed.

Největší užitek včel je ale ještě někde jinde - zajišťují opylení mnoha rostlin a stromů. U nás v Evropě se uvádí, že 80% druhů rostlin a stromů závisí na opylení hmyzem, přičemž včely jsou zdaleka nejdůležitější. Jedná se o prakticky všechny ovocné stromy, maliny, ostružiny, luční květy, řepku, ale i dýni či okurku. V jednom úle je asi 50 000 včel a lze spočítat, že během sezóny zajistí opylení 250 000 000 květů. Uvádí se, že užitek včel formou opylování rostlin je nejméně 10x vyšší, než je hodnota vyprodukovaného medu. Jinými slovy, nejméně 90% užitku včel získávají zahradníci a zemědělci sousedící se včelařem. Prosím, pamatujte na to, kdybyste třeba dostali od včel žihadlo, odpusťte jim to, pracují i pro Vás. 

O zahraničí

Švédsko

Češi sice tekutý med preferují, ale ve Švédsku se takový vůbec neprodává, protože se tam o něm soudí, že je falešný.

Rakousko

V lesnatých oblastech Rakouska je velmi častý výskyt melecitózního, tzv. "cementového" medu, který zkrystalizuje obvykle již v úle a není možné ho zužitkovat. Je to díky jinému složením sacharidů v medovici, resp. díky jinému podnebí.

Ukrajina

Na Ukrajině je tradičně rozšířené pěstování pohanky, u nás je naopak téměř neznámá. Pro včely je pohanka velmi významnou, dominantní rostlinou. Přestože kvete bíle, dává medu velmi tmavou barvu a také zvláštní, výraznou a pro někoho nepříjemnou chuť. Každopádně pro Ukrajince je tento med ten jediný správný a ten náš jim připadá nevýrazný a podivný.

Indie

Indové ve své nepřeberné gastronomické rozmanitosti používají jen minimální množství cukru. Med má však velmi významné postavení nejen v kuchyni, ale i v tradiční ajurvédské medicíně. Světlý květový med je úplně neznámý a je považován za velikou vzácnost.

Indičtí přátelé včelaři mi vysvětlovali, že nejkvalitnější med u nich pochází "od hada". Včely totiž rády zabydlují opuštěné díry v zemi po různých hadech. Jejich hnízda jsou tam lépe chráněná před letním vedrem než ve stromech. Med, který se získá od těchto více či méně divokých včel je údajně nejchutnější. 

USA

V Kalifornii jsou včely chovány v obrovském množství pouze kvůli zajištění opylení mandloní a včelaře zde moc nezajímá produkce medu. Na jaře se sem  pomocí kamiónů sváží včelstva z celých Spojených států a majitelé mandloňových plantáží platí za přistavení úlů poměrně vysoké částky. Přitom poptávka stále převyšuje nabídku a plocha plantáží se stále zvětšuje.

Utah je stát nehostinných pustin a skal, kde se podivně mísí životní styl původních Indiánů, sportovních nadšenců a turistů. Vzniklo zde nejen první horské kolo, ale také mormonská církev. Nás včelaře ale zaujalo to, že stát má ve svém znaku včelí úl a přezdívá se mu "Beehive state", tedy včelařský stát. Údajně se zde jako první standardizované úly používaly bedny od whisky, kterých bylo všude dost :-) 

O řepce

Setkali jsme se s názorem, že med z řepky je něco podřadného. Není to pravda. Včely nemohou za to, že na řepce zbohatne Babiš, ani za to, že jí někdy zasejí víc než dost. Řepka je užitečná rostlina a pěstuje se po celém světě již stovky let. Ostatně, neslyšel jsem nikoho prohlásit, že nebude smažit řízky na oleji, protože je z řepky. Nebo že by nechtěl jezdit autem, protože v naftě je olej z řepky...

O zahradách

Včelaření mi otevřelo oči, vnímám teď přírodu kolem nás úplně jinak. Všimli jste si také, kolik lidí se za posledních 10 let zabydlelo na vesnicích a v satelitech kolem měst? Jasně, je to normální, snad každý chce mít domek se zahrádkou a výhled do přírody. Jenže při stěhování z města si lidé sebou nesou i (malo-)městské myšlení a okolí jejich obydlí podle toho vypadá. Nová vesnická sídliště jsou často jakési paneláky naležato, lidé v nich jen přespávají a práci, přátele, koníčky i zábavu mají stále ve městě.

Na zahradě pak mívají pár okrasných keřů, možná miniaturní sestříhaný stromek, tůje a hlavně dokonale vysečený trávník. Snad nikdo už dnes nesází ovocné stromy, natož třeba lipovou alej, která by  chránila domy před větrem nebo zastínila cestu. Tyto nové minizahrady na mne působí jakoby sterilně, celý rok vypadají téměř stejně, tak nějak bez života, jako na hřbitově. Věřte mi, že včely to vidí úplně stejně, v těchto zónách pro ně není místo. Paradoxně se ale v posledních letech stává populární včelaření uprostřed velkoměst, neboť v parcích tam včely najdou dostatek pestré potravy po celý rok. V Praze, Berlíně i v Londýně se prý včelám daří velice dobře a lidé jejich přítomnost začínají vnímat pozitivně.